IT vs. soft-skills: Které dovednosti podceňujeme?

Právě si prohlížíte IT vs. soft-skills: Které dovednosti podceňujeme?
Group of young business people are working together in modern office. Creative people with laptop, tablet, smart phone, notebook. Successful hipster team in coworking. Freelancers.

IT odvětví již dávno není pouze o technické práci a analytickém přístupu. Příchod agilního vývoje[1] softwaru přivedl na scénu znatelně odlišný způsob práce, v němž je zapotřebí mnohem rozmanitější spektrum dovedností než kdy dříve.

Podle Agilního Manifestu by lidé z byznysu a vývoje měli denně spolupracovat po celou dobu projektu. Osobní konverzace je v agilním vývoji nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem sdělování informací. Mezilidské vztahy jsou přesto v IT často podceňovanou oblastí, neboť mnohdy dochází k mylnému předpokladu, že tzv. „soft skills“ lidé získávají přirozeně.

Správné fungování týmu je ovšem klíčovým faktorem, na který se následně váže úspěch při tvorbě projektu – proto by neměly být žádné dovednosti zbytečně podceňovány. Úspěšný informační systém totiž není pouze program, ale vše, co je nutné k jeho napsání, nasazení a používání.

Které soft skills jsou tedy nezbytnou součástí vývoje?

Základem pro nasazení informačního systému je důkladné pochopení potřeb a požadavků klienta. Jednou z klíčových dovedností je tedy empatie, která mezi zadavatelem a vykonavatelem zajišťuje dostatečné porozumění. Vývojář musí umět nabídnout přesně to, co si klient přeje a zároveň musí být schopný návrh řešení dostatečně srozumitelně formulovat.

Aktivní naslouchání ušetří spoustu času a starostí. Při komunikaci v týmu usnadní proces vývoje a v dialogu s klientem pomůže pochopit klientovo přání. U pouhého naslouchání však proces nekončí – po seznámení se s požadavky klienta by měla následovat diskuze, na jejímž základě se nastíní první návrh řešení.

Dobrá prezentace je důležitým aspektem ekonomické stránky vývoje, neboť stanovuje hodnotu navrhovaného řešení. Nevhodně zvolený způsob prezentace může celý projekt degradovat, popřípadě zamezit využití jeho plného potenciálu.

Umění obhájit si své řešení je další ze schopností, které by dodavateli softwaru neměly chybět. Asertivní jednání je mnohdy neprávem považováno za negativní – použité ve správnou chvíli však dokáže zabránit nedorozumění a pomůže zachovat hodnotu vykonané práce.

V průběhu agilního vývoje často dochází ke změnám požadavků i v pozdější fázi vývoje softwaru. Kromě změn požadavků však může docházet i k průběžným změnám ve fungování týmu – je proto důležité, aby se všichni členi týmu dovedli na změnu rychle adaptovat.

Nejlepší architektury, požadavky i návrhy vycházejí ze samo-organizujících se týmů – je tedy důležité efektivně komunikovat. Efektivní komunikace je na základě průzkumu IBM definována jako taková, po jejímž ukončení si obě strany plně porozumí a jsou obeznámeny s tím, co bude následovat. Je ovšem nezbytné myslet na to, že může velice snadno dojít k odlišné formulaci požadavků – doplňující otázky by tedy měly být nepostradatelnou součástí dialogu. Veškerá komunikace by rovněž měla z hlediska přehlednosti zůstat co nejvíce věcná, aby nedošlo ke zbytečnému zahlcení informacemi.

Použité zdroje:

Náplava, P. Establishing Successful Industry Cooperation. Unpublished Lecture. IBM United Kingdom Limited. 2018-04-13

https://agilemanifesto.org/https://www.ibm.com/blogs/ibm-training/top-skills-you-need-to-succeed-in-the-modern-workplace/


[1] Cílem agilního vývoje je obnovit důvěryhodnost vývojové metodologie za pomoci čtyř klíčových hodnot a 12 principů. Více na https://agilemanifesto.org/

Kristýna Tabačíková